dotek je k milování třeba
a někdy není po chuti
je jako k jídlu chleba
srdce srdcem dotknutí
dotýkáme se nejen kůží
dotykem jsou i pohledy
a píchají jako trn z růží
krásou, když máš ohledy
a dotyk hlasu, vzpomínáš?
ještě ti tóny syčí do uší
nebo jim lásku odevzdáš
taky to, co slova netuší
dotkneš se i vůní košile
ozvěna tepu letí nahoru
prostě jsou milé, nemilé
dotknout se dá i mramoru
co sami sebe pohladit?
žijem nebo jsme kámen?
srdcem potřebujem mít
chuť zlobě říct jdi, ámen
Michal Zachar
----------------------
Čekání bolí. Zapomínání bolí.
Ale není větší utrpení než nevědět,
k čemu se rozhodnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ