zas vylila se jednou
ta lidská zloba na člověka
a teď duší neposednou
neteče z krve žádná řeka
stane-li se tělo stínem
v tom roztoužení času
jen láska není splínem
je všechno po čem pasu
teď zmizela mi země
už nevidím své obzory
jen vím, že láska ze mě
viděla život navzdory
a tak tu teď zas žíjte
svět se jen klidně točí
vemte si pohár a pijte
do dna, mimo dosah očí
až tam na dně naleznete
víru, že život trvá věčný
a to je všechno, odejdete
pijte na život nekonečný
Michal Zachar
.........................................
Poděkování všem lidem, co nás naučili, že láska je a existuje.
A prosba za jejich duši, kterou jim někdo bez lásky vzal.
A vzkaz, že budeme žít i za ně.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ