Kráčíme dny, stavějíce roky.
Nad malou chvíli, kdy máš dost.
A sami sobě vyrábíme soky.
Co nepoznají naši přítomnost.
Minulost s budoucností váhá.
Ze zbořených mostů je dost suti.
Jen tvá přítomnost je nahá.
Tak svlékni se do nezapomenutí.
Michal Zachar
................................
Ještě nikdy žádný pesimista neodhalil tajemství hvězd.
Ani nedoplul k neznámé zemi, ani lidskému duchu neobjevil
nové nebe.....
Pane Zachar děkuju vám, za to, co píšete. Mám vás moc ráda. Básně jsou pořád potřeba. Pište dál. Děkuju. Marcela
OdpovědětVymazat