Věta, co zní...

každá chvíle hledání

bere to, že rozumíš

pohání další setkání

tím, že nic nemusíš

otevíráš srdce své

a slyšíš, co ti říká?

následuj sny daleké

u dveří cvakla klika

ten, kdo nestydí se

může měnit svět

za sebe řeknem jéé?

že by to šlo hned?

někdy se prostě

nerozhodnem nejlíp

dál jdeme dusnem

řešení, to nám velí

tak žijem život v zajetí

svoboda pěkně nudná

jen nepodlehnout napětí

únava je nedostupná

jdu a říkám si, že vím

pokaždé, že pořád slyším

tu větu, co ještě zní

bez lásky nejsi ničím

Michal Zachar

mé sestře Blance

--------------------

Život se neohlíží zpátky.

Inspirace

dáváme každý to své

jedinečné, jediné a je naše

hřející paprsky tvé

naslouchají tiše až plaše

když spoutáš svoje zla

a radost vzpíná se k nebi

přes akvárium srdce skla

se někdy zloba šklebí

když stojíš v tichu sebe

a vnímáš inspiraci z nás

nehledáš v jiném své nebe

volíš nejkrásnější hlas

Michal Zachar

-----------------------------

Trápení a nejistoty se lze zbavit tím, že se ze všeho

a ze všech těšíte stejně, jako jste se před tím těšili ze svého

předmětu touhy, který vás tím činil štastnými.

Vlastně se těšíte ze všeho a z ničeho.

Pak nesete ve svém srdci štěstí, které tam

nikdo nemůže vložit a nikdo jej odtamtud ani nemůže vzít.

The Language of Sound

děkovat slovem je málo

a možná jednou za život

třeba se to jen zdálo

že ty jsi ten světlý bod

zas jedu nazpět pamětí

až k tomu bodu měnícím

to, co jsem hledal v napětí

ta chvíle lásku mající

jak často vycházívá slunce

za obzor nebo za oblak

čekáš, že spálíš prudce

to, co tak nikdo nemá rád

snad hloupost s beznadějí

že i když díváš se na nebe

říkám bodům, co přicházejí

dejte mi moc měnit sám sebe

Michal Zachar

...............................

Reagováním na nálepky,
zakrývající podstatnou část nás samých,
trávíme svůj život.

O co láskyplnější, ho mají ti, co tak nežijí.

Nezapomenutí

Kráčíme dny, stavějíce roky.

Nad malou chvíli, kdy máš dost.

A sami sobě vyrábíme soky.

Co nepoznají naši přítomnost.

Minulost s budoucností váhá.

Ze zbořených mostů je dost suti.

Jen tvá přítomnost je nahá.

Tak svlékni se do nezapomenutí.

Michal Zachar

................................

Ještě nikdy žádný pesimista neodhalil tajemství hvězd.

Ani nedoplul k neznámé zemi, ani lidskému duchu neobjevil

nové nebe.....