Voníš deštěm

pětsetkrát a stále stejná

jsou slova, co dávám dál

a stejně je neochvějná

touha, kterou vítr vál

dál dávej svit očím lun

a zpívej si dál ve dveřích

razancí tvých kilotun pum

výbuchů v tobě vedoucích

jsou zbytečná slova otázek

chvějící rukou upoutaných

žádná odpověď není, hleď

a nebude, je v nás samých

Michal Zachar

-------------------------

Konečná hra o život je věc velice vážná;
nekonečná hra života je radostná.
Radost a smích provázející nekonečné hry vyplývají z pochopení,
že začínáme cosi neukončitelného.
Sám si hrát nikdo nemůže.
Nikdo nemůže být člověkem sám o sobě...