tvá pleť má vůni alabastru
co Rodin tesal do výše
vlasy strun zní z kapodastru
jen štěstí zpívá o pýše
pyšná je na dvě tři slova
a nejsou pranic jemné
údery dláta letí jako sova
tiše tesají tě pevně
jsi sochou vzpomínek na to
co do vínku má kámen
než najdeš to svoje zlato
je někdy lásce ámen
spouštíš si šaty a jsi nahá
stojí tu socha tvého těla
dál ať se nikdo nenamáhá
tesat, není to, cos chtěla
Michal Zachar
....................................
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ