jsme vzteklí andělé
co nesestoupí z nebe
jsme svoji přátelé
jednoho znáš - sebe
když stvořil náš bůh
na nebi svoji sféru
nezapomněl, že dluh
upíšeš na atmosféru
vztahů, co jsou krach
a nejen z důvodů cen
tak zvyš o jeden mach
rychlost s níž letí den
rozhodnutí je začátek
tvého nového dne i noci
jak pouhroužit počátek
na místo bez pomoci
vzteklí jsme andělé
že unáší nás proud
na místa na něž nesměle
nesmíme ani vzpomenout
Michal Zachar
...............................
Někdy k nám požehnání přijde jako rána.
A třebas i rozbije okno.
Tak se nebojme větru, co jim vnikne dovnitř.
A třebas i rozbije okno.
Tak se nebojme větru, co jim vnikne dovnitř.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ