naše světlo kamsi vzlétlo
jsme uboze průhlední
a osamělí tím, co nás hnětlo
zbýváme si vzájemní?
stále jsem na cestě ze tmy
do světla našich přání
jsme první a nebo poslední
proč nás i tohle trápí?
tělo i tvář stvořila tma lůna
narozením jdeš vpřed
do světla lákán, jak ve snách
a chceš vše hned teď?
kdy duše žijící ve tmě těla
hledá jiskru světla
a myšlenka jen ven chtěla
víš, komu bys, co řekla?
a z noci přichází nám den
a světlo myšlenek se rodí
jen ten bude sám životem
kdo tmou se nejdřív brodí
Michal Zachar
.........................................
MARTINĚ
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ