Vlkodlak

ty připomenula jsi mi věci

co v sobě tajně nesu

jsi strunou mé duše

jak půlnoční vítr z lesů

jsi můj tajný dech noci

a i když hádanka ti splývá

vytrhnout ze sna bez pomoci

studánka jsi moje milá

a se stříbrnou něhou valí

se svit měsíce, co mě mění

zas zuby ceníce do dáli

to světlo v nejtišším chvění

znáš tu svou po probuzení?
úplněk, když halí ti tvou tvář
svůj a změněn k nepoznání
víš, co za ní vlastně máš

MZ