Slzy černých kamenů,
co zprůhledněli docela
a jakou barvou plamenů
řve země ztemnělá?
A náhle silná pýcha,
lesk ohně v pádu,
zpívá si píseň tichou,
tuhnoucí do kamenného řádu.
Potěžkat, pohladit a sobě
říkáš, miluji a omlouvám,
odpouštím a díky tobě
ta bolest rozpuštěná odplouvá.
MZ
............................
Ivě
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ