Dračí dech...

Jak málo stačí?
K tomu, by člověk vzniknul.
On vzal dech dračí...
A bál se, aby nezaniknul.

Jak často berem do ruky.
Ty druhé ruce druhých?
Jak slyšíme své dozvuky?
A vnímáme své pruhy...

Když díváme se do dlaní
a zas a znova na ně...
Kdo znás je drak, kdo paní?
A kdo je člověk odhodlaně?

Kdy stisky rukou přesvědčí
a stisknem si i dlaně?
Až budem drakem člověčím
a člověk s dechem saně...


MZ

.....................................................

dračí paní, pro možná krásné chvíle, co věnovat chci jednou nějaké víle...