Chvění až celá rostu....
při dotyku tvé kůže,
co obraz srdce zmůže,
vyvolat tvoje muže,
až z konečků prstů....
co jen hladí tváře,
kdy vytrvalá záře,
jak vůně od oltáře,
jde stavět spousty mostů...
jsou dny, kdy svítá,
hodně pomalu a chytám
hrou svalů zbitá,
pal - ozvalo se od palpostu...
a hlavně našich děl,
se stali madly těl,
až člověk uletěl.
Chvěji se, když s tebou srostu...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ