Kdy ruku vztáhl jsem na padající list?
Kdy ruku vztáhl jsem na padající list?
Kdy zahlédl tvář lišky?
Kdy vypravím se do těch míst,
kde pod nohama chrupou šišky?
Kde země voní silně po zemi,
kde lesy hrají barvami…
Kde domov můj hladím dlaněmi,
Kdy vrátím se, nejen já, ale my…
Plni energie spoutaní svou čistou myslí,
hrdinně bráníme překročit svůj stín.
Každý z nás svou lásku jenom syslí
a nevidíme, jak nám lidskost padá do bažin.
Zamyslet a pochopit se a vyrovnat svůj krok,
tam, kde jsou ústa plná dechu života.
V zemi krásné na pohled, a ne jen jeden rok
Rozhodnout se …
mé sestře Blance
mé sestře Blance
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ