Když těžké břímě ohne tvá záda a klopýtneš -
kéž se zem roztančí, podepře nohy tvé,
a ty vykročíš dál.
A když šeď za oknem vezme tvým očím jas,
když ti srdce sevřou obavy, že cenné ztrácíš zas-
kéž všechny barvy pak, indigo, červená, zelená, nebeská,
příjdou zas probudit v tvé duši radost krás.
Když loďce tvých myšlenek plachta se třepí
a hloubky pod tebou temně tě děsí -
kéž světlo měsíce po cestě zářivé vede tě domů.
Kéž ti vždy země dá potravu, kéž ti dá světlo svůj jas,
moře pak daruje ladnost vln, a předkové chrání tvůj čas.
Má slova ať vánek k tobě odnese a plášť z nich utká,
plášť chránící žití tvé, plášť neviditelný, milosti lásky plný.
Michal Zachar
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ