Jeden mnich se procházel po klášterním pozemku, když tu najednou zaslechl ptačí zpěv.
Užasle naslouchal. Měl pocit, že ještě nikdy předtím neslyšel - alespoň ne doopravdy - zpěv ptáka.
Když zpěv ustal, vrátil se do kláštera a ke svémů úleku shledal, že je tam cizí, nikdo že nezná jeho a on nezná je.
Kdysi jeden bratr stejného jména, záhadně zmizel ze zahrady kláštera a už se nikdy neobjevil. Jen postupně se jim společnými silami podařilo zjistit, že se on sám vrací po několika stoletích. Jelikož se zaposlouchal v absolutním pohroužení, čas se zastavil a on vklouzl do věčnosti.
Modlitba je dokonalá, objevíme-li nadčasovost.
Nadčasovost se objeví, pokud vnímáme jasně.
Vjemy jsou jasné, jsou-li prosty předsudků a strnulosti mysli
a jakéhokoli přemítání nad osobními ztrátami či zisky.
Pak jsme schopni vidět zázraky a naše srdce je plné úžasu...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji vám za váš komentář. MZZ